Služby

Zaměření objektu (pasport) spočívá v pořízení výkresové dokumentace stávajícího stavu, které slouží jako výchozí podklad pro další projektovou činnost nebo k jinému účelu, např. stanovení ceny objektu, pořízení průkazu energetické náročnosti apod. Rozsah a podrobnost dokumentace stávajícího stavu závisí na účelu jejího využití a je dohodnuta před zahájením prací.

Ve spolupráci s geodetem zajistíme výškopisné a polohopisné zaměření nejbližšího okolí objektu a jeho zákres do katastrální mapy. Součástí takto vzniklého mapového podkladu může být i zákres podzemních inženýrských sítí. V případě potřeby zajistíme následující odborné průzkumy nutné k vypracování kompletní projektové dokumentace.

Současně se zaměřením můžeme provést i základní stavebně technický průzkum, jehož výsledek je uveden v textové části zaměření. Obsahuje základní informace o materiálovém provedení stavebních konstrukcí a jejich stavu (např. stupeň jejich opotřebení různými vlivy, popis zjevných statických poruch, popis problémů s vlhkostí konstrukcí atd.).

V případě nutnosti doporučíme provedení podrobnějšího průzkumu, jehož součástí jsou sondy do konstrukcí s cílem zjištění jejich skladby, stavu a únosnosti. Např. u dřevěných stropů se zjišťuje poloha trámů a jejich profilů. V případě jejich poškození zajistíme provedení průzkumu z hlediska napadení dřevokaznými houbami a hmyzem. Součástí průzkumu může být i statické posouzení částí konstrukcí a vyhodnocení možností jejich využití nebo záchrany. V rámci stavebně technického průzkumu mohou být i prověřeny trasy a materiálové provedení instalací a ověření jejich stavu.

Zajistíme provedení radonového průzkumu, který je nezbytný u všech obytných staveb a staveb s trvalým pobytem osob např. po dobu pracovní doby. Je povinnou součástí dokumentace pro stavební povolení nebo pro ohlášení stavby. Při rekonstrukci se provádí v interiéru stávajícího objektu, u novostaveb na ploše budoucího staveniště. Výsledek radonového průzkumu je důležitým podkladem pro zahájení prací na projektu.

Zajistíme provedení geologického průzkumu, který je důležitý zejména u novostaveb nebo u větších přístaveb. Geologický průzkum prověří základové poměry a navrhne způsob založení.

Hydrogeologický průzkum je důležitý u staveb, kde předpokládáme zasakování srážkových vod na pozemku. Stanoví možnosti a způsob zasakování, případně určí úroveň hladiny podzemní vody apod. Výsledky geologického a hydrogeologického průzkumu jsou důležitým podkladem pro zahájení prací na projektu. Mohou být vyžadovány stavebním úřadem, nebo odborem životního prostředí.

Je výsledkem dialogu mezi investorem a projektantem. Je zhmotněním investorova investičního záměru pod vedením projektanta. Úkolem studie je, kromě zakreslení schematického návrhu stavby, odhalení všech problémů a komplikací, které s realizací záměru souvisí. Je průkazem realizovatelnosti investičního záměru na daném staveništi s přihlédnutím k přírodním a administrativním podmínkám (soulad se stavebním zákonem, územním plánem apod.). Obsah studie není dán žádným zákonem nebo vyhláškou a její rozsah odpovídá složitosti stavby. Při práci na studii je nezbytná součinnost investora ve smyslu odsouhlasování nebo zavrhování navržených řešení, upřesňování nebo doplňování zadaných podmínek, spolupráce při výběru stavebních materiálů, technologií apod.

Výkresová část obvykle obsahuje situaci a schematické stavební řešení ve vhodném měřítku. To je půdorysy všech podlaží a střechy, charakteristické řezy a pohledy na stavbu ze všech stran, návaznost na okolní zástavbu. Ostatní profese (statika, zdravotní technika, topení, vzduchotechnika a chlazení, elektro atd.) se k návrhu stavby vyjadřují obvykle pouze v textové části. Pokud to charakter stavby vyžaduje, obsahuje studie posouzení z hlediska stavební fyziky (osvětlení, oslunění, hluk uvnitř stavby, hluk, který stavba šíří do svého okolí). Součástí studie může být předběžné stanovení potřeby energií, vody, možnosti odkanalizování splaškových a srážkových vod, možnosti dopravního napojení a odhad investičních nákladů. Studie bývá zpracována jako zadání pro další stupeň projektové dokumentace.

Jedná se o jednoduchou dokumentaci charakterizující investiční záměr. Obsah není dán žádným zákonem nebo vyhláškou a její rozsah odpovídá složitosti stavby. V případě, že je zpracována studie, zcela vyhoví tomuto účelu. Podáním na Odbor hlavního architekta nebo Stavební odbor dojde k úřednímu ověření proveditelnosti investičního záměru zejména z hlediska územního plánu pro danou lokalitu. Součástí Územně plánovací informace následně vydané příslušným úřadem, je i stanovení podmínek pro další stupeň projektové dokumentace z hlediska obsahu (vyjádření veřejně správní orgánů, správců sítí apod.) a dalšího průběhu řízení (územní řízení, společné územní a stavební řízení, ohlášení stavby).

Obsah dokumentace je dán stavebním zákonem č.183/2006 Sb., který byl s účinností od 1.1. 2013 novelizován zákonem 350/2012 Sb. a vyhláškou 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, která byla novelizována vyhláškou 62/2013 Sb. s účinností od 29.3.2013.

Obsahuje textové části (Průvodní a Souhrnnou technickou zprávu)

Situace (počet a měřítko dle složitosti a velikosti stavby) se zákresem sítí, dopravního napojení a souvislosti s okolní zástavbou apod.

Výkresovou část - schematické stavební řešení ve vhodném měřítku (1 : 100 – 1 : 200). To je půdorysy všech podlaží a střechy, charakteristické řezy a pohledy na stavbu ze všech stran, návaznost na okolní zástavbu. Ostatní profese (statika, PBŘ, zdravotní technika, topení, vzduchotechnika a chlazení, elektro atd.) se k návrhu stavby vyjadřují obvykle pouze v textové části. Profesní výkresy se dokládají pouze výjimečně. Pokud to charakter stavby vyžaduje, obsahuje dokumentace posouzení z hlediska stavební fyziky (osvětlení, oslunění, hluk uvnitř stavby, hluk, který stavba šíří do svého okolí). Součástí dokumentace je předběžné stanovení potřeby energií, vody, možnosti odkanalizování splaškových a srážkových vod, možnosti dopravního napojení.

Součástí dokumentace je dokladová část, která obsahuje vyjádření veřejnoprávních orgánů, správců sítí apod.

Kategorie staveb, pro které postačí ohlášení, jsou podrobně popsány stavebním zákonem č.183/2006 Sb., který byl s účinností od 1.1. 2013 novelizován zákonem 350/2012 Sb. Ohlášení stavby je možné např. pro novostavby pro bydlení a rekreaci do 150m2 zastavěné plochy a změny těchto staveb stejného rozsahu. Mohou mít jedno podzemní podlaží do hloubky max. 3m a dvě nadzemní podlaží a podkroví. Stavební úpravy stávajících staveb nesmí zasahovat do nosných konstrukcí a nesmí měnit vnější vzhled objektu. Změna užívání nesmí vyžadovat posouzení vlivu na životní prostředí.

Obsah dokumentace je dán vyhláškou 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, která byla novelizována vyhláškou 62/2013 Sb. s účinností od 29.3.2013.

Dokumentace obsahuje:

• Textovou část (Průvodní a Souhrnnou technickou zprávu)
• Situace (počet a měřítko dle složitosti a velikosti stavby) se zákresem sítí, dopravního napojení a souvislosti s okolní zástavbou apod.
• Dokumentaci stavby ve všech potřebných profesích (stavební, statika, požárně bezpečnostní řešení, zdravotní technika, topení, chlazení, elektroinstalace atd.). Každá profese je dokladována textovou a výkresovou částí. Výkresové části dokumentace jsou obvykle v měřítku 1:100. Pokud to situace vyžaduje, je součástí dokumentace posouzení stavební fyziky (osvětlení, oslunění, hluková studie). Dokladová část obsahující vyjádření dotčených orgánů veřejné správy, správců sítí apod.

Rozsah dokumentace pro ohlášení stavby je shodný s dokumentací pro stavební povolení. Ohlášení stavby se od stavebního povolení liší pouze následným úředním procesem.

Jedná se činnost vedoucí k získání rozhodnutí o umístění stavby, ohlášení stavby nebo získání stavebního povolení. Součástí je získání souhlasných stanovisek a vyjádření dotčených orgánů, správců sítí, sousedů apod., nezbytných pro vydání výše uvedených dokumentů. V závislosti na případných podmínkách uvedených ve vyjádřeních, zajistit změny v dokumentaci. Zajistit podání dokumentace na příslušný úřad a komunikovat s úřadem v případě nejasností nebo dalších požadavků na obsah dokumentace, nebo její změny.

Po vyřízení rozhodnutí o umístění stavby, ohlášení stavby nebo získání stavebního povolení, převzetí příslušného dokladu a ověřené dokumentace na úřadu a předání investorovi. Pro tuto činnost je nezbytné udělení plné moci investorem a jeho součinnost např. při jednání se sousedy, předání smluv o pronájmech, spoluvlastnictví apod.

Kategorie staveb, u kterých je vyžadováno stavební povolení jsou podrobně popsány stavebním zákonem č.183/2006 Sb., který byl s účinností od 1.1. 2013 novelizován zákonem 350/2012 Sb. Obsah dokumentace je dán vyhláškou 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, která byla novelizována vyhláškou 62/2013 Sb. s účinností od 29.3.2013.

Dokumentace obsahuje:

• Textovou část (Průvodní a Souhrnnou technickou zprávu)
• Situace (počet a měřítko dle složitosti a velikosti stavby) se zákresem sítí, dopravního napojení a souvislosti s okolní zástavbou apod.
• Dokumentaci stavby ve všech potřebných profesích (stavební, statika, požárně bezpečnostní řešení, zdravotní technika, topení, chlazení, elektroinstalace atd.). Každá profese je dokladována textovou a výkresovou částí. Výkresové části dokumentace jsou obvykle v měřítku 1:100. Pokud to situace vyžaduje, je součástí dokumentace posouzení stavební fyziky (osvětlení, oslunění, hluková studie)
• Dokladová část obsahující vyjádření dotčených orgánů veřejné správy, správců sítí apod.

Rozsah dokumentace pro stavební povolení je shodný s dokumentací pro ohlášení stavby. Stavební povolení se od ohlášení stavby liší se pouze následným úředním procesem.

Zpracovává se u jednodušších staveb např. velikosti rodinných domů. Spojuje v sobě náležitosti Dokumentace pro stavební povolení a podrobnost Dokumentace k provedení stavby. Jednostupňová dokumentace je vhodná u staveb, u kterých nelze předpokládat změny z důvodu vyjádření dotčených orgánů, nebo z důvodu nejednoznačného zadáním. Případné změny dokumentace v podrobnosti k provedení stavby jsou mnohem náročnější než u dokumentace pro stavební povolení.

Dokumentace může být zpracována na objednávku investora, nebo dodavatele stavby. Obsah dokumentace je dán vyhláškou 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, která byla novelizována vyhláškou 62/2013 Sb. s účinností od 29.3.2013. Obsah dokumentace je stejný jako pro ohlášení nebo stavební povolení, ale s větší podrobností. Textová část (Průvodní a Souhrnná technická zpráva) Situace (počet a měřítko dle složitosti a velikosti stavby) se zákresem sítí, dopravního napojení a souvislosti s okolní zástavbou apod. Dokumentace stavby ve všech potřebných profesích (stavební, statika, požárně bezpečnostní řešení, zdravotní technika, topení, chlazení, elektroinstalace atd.). Každá profese je dokladována textovou a výkresovou částí. Hlavní výkresy jsou v měřítku 1 : 50. Součástí, zejména stavební a statické části bývají detailní výkresy v odpovídajícím měřítku, výpisy výrobků, detailní řešení interiéru apod. V dokumentaci jsou respektovány podmínky stavebního povolení. Prováděcí dokumentace je doplněna výkazem výměr a rozpočtem.

Je prováděn autory jednotlivých částí projektu v průběhu stavby. Nečastěji ale hlavním nebo vedoucím projektantem. Četnost provádění autorského dozoru musí být dohodnuta před zahájením stavby. Je to buď pravidelně na kontrolních dnech nebo nepravidelně na vyžádání v průběhu stavby. To může být při vzniku problému nebo nepředvídané situace, při potřebě upřesnění dokumentace apod. Autorský dozor je důležitý zejména při rekonstrukcích, při kterých není o nepředvídané situace nouze. Úkolem autorského dozoru je sledovat soulad stavby s projektovou dokumentací, upozorňovat na odlišnosti a nedostatky, podávat vysvětlení k dokumentaci, posuzovat návrhy zhotovitele na změny v provedení stavby , posuzovat nároky zhotovitele na vícepráce, schvalovat změny výrobků, účastnit se výběru materiálů, spolupracovat na konečném barevném řešení atd.

Je zhotovena buď před začátkem stavby, nebo v jejím průběhu. Zachycuje změny stavby, které nastaly po vydání stavebního povolení, nebo ohlášení stavby. Důvodem může být změna názoru investora, úspora investičních nákladů, vznik nepředvídatelných okolností apod. Dokumentace zachycuje pouze významné odlišnosti od dokumentace ověřené stavebním úřadem. V případě, že změna vyžaduje změnu vydaných vyjádření dotčených orgánů nebo správců sítí musí být tato nově doložena.

Je vyhotovena v průběhu nebo po dokončení stavby. Jsou v ní zakresleny všechny změny, které vznikly z různých důvodů v průběhu stavby. Je dokladována při kolaudačním řízení. Po ukončení stavby může sloužit pro potřeby investora například při odlišném průběhu sítí, odlišném provedení skrytých konstrukcí, zachycení konečné podoby stavby apod. V případě, že je stavba provedena přesně podle prováděcího projektu, je tento prohlášen a označen jako skutečné provedení stavby.